Káva a její vliv na zdraví

Mám ráda chuť kávy – a nejsem sama. Podle statistik se ve světě vypije přes dvě miliardy šálků kávy denně. 

Existuje mnoho výzkumů, které spojují pití kávy s přínosy pro zdraví, včetně nižšího rizika onemocnění rakovinou, Parkinsonovou chorobou, obezitou, cukrovkou, metabolickým syndromem a srdečními chorobami.

A teď ta špatná zpráva: zatímco je káva pro některé lidi nepochybně prospěšná, pro jiné může být škodlivá. Může totiž narušovat kvalitu spánku a zvyšovat stres. Někteří lidé mohou trpět intolerancí proteinů, nacházejících se v kávových zrnech. A je třeba zvážit ještě další důležitý faktor: genotyp.

Káva je pro nás primárním zdrojem kofeinu. Ten je metabolizován enzymem v játrech, který je kódován genem CYP1A2. Kolem padesáti procent lidí v naší populaci (včetně mě) má v genu CYP1A2 variantu, která vede k pomalému zpracování kofeinu. To způsobuje větší stres pro játra, protože jej nemůžou tak rychle odstranit. Dalším faktorem, který stojí za zmínku, je varianta genu COMT. Gen COMT je zodpovědný za odstraňování stresových a pohlavních hormonů, a je znám jako gen „worrier“. Pokud máš ve svém genu COMT variantu, budeš pravděpodobněji trpět úzkostmi, depresemi, nespavostí či PMS. Kofein (všeho druhu – nejen v kávě, ale také v zeleném čaji, matcha čaji, čokoládě..) tuto variantu v genu COMT negativně ovlivňuje, takže je pro člověka ještě těžší kofein metabolizovat. Tím, jak kofein zvyšuje katecholaminy (stresové hormony), tak tahle stresová reakce vyvolává kortizol a zvyšuje inzulín. Inzulin pak zvyšuje zánět a kvůli tomu se pak člověk cítí mizerně.

Návyk na kofein časem snižuje citlivost na inzulín, což ztěžuje buňkám přiměřeně odpovídat na zvýšenou hladinu cukru v krvi. Vysoká hladina cukru v krvi vede ke zhoršení stavu tepen a zvýšenému riziku úmrtí v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami.

U těchto „pomalých metabolizátorů“ je tedy pití kávy:

• spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob
• spojeno s vyšším rizikem hypertenze
• souvisí s poruchou glukózy na lačno
• nemusí mít ochranné účinky proti některým typům rakoviny, jako u „rychlých metabolizátorů“ (zde a zde)

V některých případech může být káva prospěšná i pro pomalé metabolizátory. Kofein je totiž neuroprotektivní a snižuje riziko Parkinsonovy choroby u pomalých i rychlých metabolizátorů. Jiné studie dokonce ukázaly, že rychlí (ale nikoli pomalí) metabolizátoři kofeinu mohou mít vyšší riziko ztráty kostní hmoty.

Negativem, spojeným s pitím kávy, je také to, že v kávě obsažená kyselina chlorogenová znehodnocuje thiamin (vitamín B1), který je potřebný pro správné trávení, metabolismus sacharidů, krvetvorbu, kognitivní činnost, svalový tonus střev, žaludku a srdce, zdravé nervy a mnoho dalších funkcí. Zmíněná kyselina chlorogenová uzavírá ve střevě na několik hodin kanálky, kterými se vstřebávají sacharidy do organismu a omezuje tak využitelnost spotřebovaných sacharidů. Této reakce využívají někteří jedinci pro snadnější hubnutí, nicméně tato metoda není zcela ideální. Kyselina chlorogenová zvyšuje také hladinu homocysteinu, což je indikátor zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Nefiltrovaná káva obsahuje také velké množství diterpenů, které jsou spojovány s vyššími hladinami triglyceridů (LDL a VLDL).

Dalším záporem je kyselost kávy, která bývá spojována s trávicími potížemi, gastroezofageálním refluxem a střevní dysbiózou (nerovnováhou ve střevním mikrobiomu). U konzumentů kafe bylo zaznamenáno také zvýšené vylučování vápníku, hořčíku a draslíku močí. Nerovnováha v elektrolytech pak může vést k vážným systémovým komplikacím.

Pokud se cítíš po kávě spíše unavený a ve špatné náladě, věz, že za tím může stát i organická kyselina a složka neurotransmiteru serotoninu nazývaná 5-HIAA, která má tendenci být u pijáků kávy zvýšená, což znamená, že mohou být vystaveni riziku nižší hladiny syntézy serotoninu v mozku. Serotonin je nezbytný pro normální spánek, funkci střev, náladu a energetickou hladinu. Je to začarovaný kruh, protože kofein může narušit spánek a vyvolávat úzkost a depresi.

V neposlední řadě mohou složky v kávě ovlivňovat normální metabolismus léčiv a ztěžovat detoxikační procesy v játrech. Takže některé léky (např. levothyroxin na štítnou žlázu či tricyklická antidepresiva) mohou být špatně absorbovány, což zhoršuje u pacientů jejich příznaky. Navíc nemusíš tolerovat kofein v kávě z důvodu samotné zhoršené funkci jater. Příznaky jako nervozita nebo třes po konzumaci kofeinu naznačují nedostatek jaterních enzymů v detoxikační fázi I.

Je pro Tebe tedy káva dobrá?

Myslím, že je nemožné podat nějaké obecné prohlášení o dopadech kávy na zdraví. Odpověď na otázku: „Je pro mě káva dobrá?“ tedy zní: „To záleží na Tvém aktuálním stavu a rozložení… Pokud jde o jídlo (a pití), neexistuje univerzální přístup pro všechny. I když sdílíme mnoho společného, máme také důležité rozdíly: geny, genovou expresi, metabolickou aktivitu, střevní mikrobiom, životní styl, množství aktivity a řadu dalších faktorů, které se budou lišit od člověka k člověku. Všechny tyto faktory budou mít dopad na to, jak reagujeme na konkrétní jídlo nebo nápoj, jakým je káva.

Také v rámci určitého genotypu jsou účinky kávy proměnlivé. Jinými slovy, někteří pomalí metabolizátoři mohou být nepříznivě ovlivněni kofeinem, zatímco jiní ne, a opak může být pravdou i v případě rychlých metabolizátorů. Navíc kromě genotypu CYP1A2 existuje mnoho dalších faktorů, které mají vliv na to, jak káva a kofein ovlivňují jedince, od stravy přes úroveň stresu a spánek až po střevní mikrobiom. Navíc neexistují pouze rychlí a pomalí metabolizátoři, lidé se nacházejí spíše v rámci jakéhosi spektra (od velmi pomalého po velmi rychlého metabolizátora).

Nyní, když jsme zjistili, že káva a kofein mohou být prospěšné i škodlivé, jak zjistíš, jak ovlivňuje zrovna Tebe?

1. Zkus pomalu snížit svou spotřebu, dokud ji úplně nezastavíš (stejně jako další zdroje kofeinu) a vydrž po dobu alespoň 30 dnů. Poté kofein zařaď zpátky a sleduj, jak budeš reagovat.
2. Zjisti, zda jsi pomalý nebo rychlý metabolizátor. Tento druh genetických dat můžeš získat prostřednictvím společností jako je např. 23andme.

Obecně lze také říci, že z kávy budeš mít největší prospěch tehdy, pokud:

• nemáš v životě žádný stres (nebo minimální),
• netrpíš úzkostí,
• nemáš problémy se spánkem
• netrpíš žádnou hormonální dysregulací.

Pokud po kávě pociťuješ následující příznaky, bude lepší se jí vyhnout:

• dysfunkce osy HPA / únava nadledvin
• úzkost
• nespavost a nekvalitní spánek
• zánět
• střevní problémy
• únava
• stres
• hormonální nerovnováha
• ekzém
• nízký tlak

Pokud Ti káva přináší více pozitiv, než negativ, a rozhodneš se jí konzumovat, určitě doporučuji užívat kávu kvalitní a čerstvě namletou. Kávu je vhodné popíjet nejlépe v dopoledních hodinách kvůli jejímu účinku na kortizol. Vzhledem ke stimulaci stresových hormonů – adrenalinu a kortizolu, je lepší si svou kávu dát ráno, protože tehdy je kortizol na svém vrcholu. Pokud si dáš kávu v jiný denní čas, může Ti způsobit dysregulaci kortizolového cyklu, kdy se Tvůj kortizol prudce zvýší v nežádoucích časech (například v noci). Zvyšování již tak vysokých hladin kortizolu není ideální pro náš management stresu. Pokud trpíš dysfunkcí osy HPA / únavou nadledvin, tak Tě pití kofeinových nápojů bude paradoxně více unavovat. Mnoho lidí si neuvědomuje, že když pravidelně pijí kávu, cítí se časem unaveněji, což je dále vede k pití většího množství kávy. Teprve když přestanou pít kávu, zjistí, že to byl právě kofein, co je dělal tak unavenými.

Při přípravě kávy je určitě dobré zvolit také vhodný způsob její přípravy a kávu konzumovat po jídle (s tukem a sacharidy), neboť taková konzumace ideálně nastartuje organizmus. Do kávy můžeš také přidat některé adaptogeny, aby byla opravdu nabitá, např. výživné byliny jako Ashwaganda a Maca či léčivé houby jako jsou Reishi, Chaga, Hericium, Cordyceps, Coriolus, které podporují nervový systém a nadledvinky. Můžeš přidat také třeba kolagenový prášek, který pomůže podpořit hladinu cukru v krvi (protože káva má sklon způsobovat prudký nárůst hladiny cukru v krvi) a poskytnout Tvému tělu léčivé výhody kolagenu nebo do kávy přidat tuk. Pokud jsi zvyklý na kávu s mlékem, ale chtěl bys vyzkoušet něco jiného, pak doporučuji tzv. Bulletproof Coffee, ve které se do kávy přidává MCT olej a trochu másla nebo ghí. Pokud jsi vegan, můžeš zkusit přidat jednu polévkovou lžíci makadamového másla. Taková káva Tě dokáže nasytit na několik hodin, snížit Tvé chutě a zbystřit mysl. Můžeš ji také pít před cvičením pro stabilní hladinu energie.

V mém případě je to tak, že procházím etapami pití kávy, nejčastěji třeba když jsem na dovolené, protože miluji návštěvu místních útulných kavárniček. Když nemám moc stresu, vím, že to zvládnu, i když mám mutace obou alel jak v genu CYP1A2, tak v genu COMT – takže vím, že pro mě pití kávy není z dlouhodobého hlediska dobrá věc. Když přestanu kávu po pár dnech pít, tak se u mě projeví únava, bolesti hlavy a změny nálady, které naznačují, že bych ji neměla pít. Takže pokud piji kávu, tak většinou s adaptogeny (např. s cordycepsem nebo ashwaganhou), kurkumu latté, vanilkové latté nebo kokosovo-pampeliškovou kávu. Věřím, že všechno je možné, pokud je to aplikováno s mírou.

Při pohledu na celou situaci, životní styl, výživu, spánek a množství stresu, přichází do hry také to, zda jsou určité věci prospěšné pro všechny jednotlivce. Situace se však mění a my také. Jen proto, že nyní kávu nemůžeš pít, neznamená, že ji nebudeš moci pít, ani když budeš v lepším zdravotním stavu. Je však lepší se nad celou situací zamyslet, a ujasnit si, jestli se náhodou nespoléháš na kávu jako na „nakopávač, abys vůbec mohl(a) fungovat“. Pak je důležité se podívat na důvody, které stojí za Tvou únavou, a ne používat kávu jako řešení problému.