Astma – jak ho zlepšit pomocí stravy?

Astma, onemocnění klasifikované jako chronická zánětlivá porucha vyvolaná zánětem dýchacích cest, je vyvolána genetickou predispozicí nebo senzibilizací antigenu. Podle Světové zdravotnické organizace astma postihuje přibližně 300 milionů jedinců po celém světě bez ohledu na stupně rozvoje země.

Lidé si často neuvědomují, že problémy jako astma nebo ekzém souvisí s histaminem a žírnými buňkami. Článek, publikovaný v Canadian Society of Allergy and Clinical Immunology, poukazuje na to, že žírné buňky hrají primární roli v astmatu. Žírné buňky jsou důležitou součástí imunitního systému. Tyto bílé krvinky obsahují histamin (látku, která způsobuje alergie), stejně jako další zánětlivé molekuly, které jsou buď uloženy v žírných buňkách, nebo jsou vytvářeny (syntetizovány), když se žírné buňky aktivují.

Co se při astmatu děje?

U astmatu dochází ke zvýšení bronchiální reaktivity, přecitlivělosti a snížení průtoku vzduchu. Kromě toho lze astma považovat za heterogenní poruchu, u které dochází ke složitým interakcím mezi genetickou predispozicí a faktory prostředí. Senzibilizace prachem, pylem a potravinami představuje hlavní faktory prostředí, které se podílejí na fyziopatologii astmatu. Tyto antigeny jsou rozpoznávány žírnými buňkami s protilátkami IgE a indukují uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako je faktor nádorové nekrózy α (TNF- a ), interleukiny IL-2, IL-3, IL-4, IL-5, GM-CSF, prostaglandiny, histamin a leukotrieny, T lymfocyty a eosinofily. 

Tento proces degranulace podporuje zvýšení vaskulární permeability, což vede k tvorbě exsudátu a edému. Po tomto procesu následuje migrace leukocytů do tkáně, postižené zánětlivým procesem prostřednictvím chemotaxe, zprostředkované selektiny a integriny. Následně dochází k migraci neutrofilů do zánětlivého místa a uvolňování leukotrienů LTB ₄, které indukují aktivaci cyklooxygenázy typu 2 (COX-2) a lipoxygenázy typu 5 (LOX-5), což zvyšuje expresi C3b opsoninu, který produkuje reaktivní formy kyslíku (ROS), a tím podporuje oxidativní stres buněk a poškození plic. Dalšími mechanismy, podílejícími se na fyziopatologii astmatu, jsou inhalace léků nebo virů, které podporují imunitní odpověď zprostředkovanou IgG protilátkami. Tento proces podporuje zvýšení aktivity zánětlivých buněk a uvolňuje zánětlivé mediátory.

Ve zkratce: histamin spouštěčem všech alergických reakcí. Jakmile se pak člověk setká s látkou, na kterou je alergický (třeba v pylové sezóně), vyplaví se mu do těla protilátky, které se navážou na tzv. H-receptory. Histamin, který byl doposud uložen v žírných buňkách a bazofilech, dostává signál k tomu, aby se vyplavil do krve. Po vyplavení histaminu do krve dojde k rozšíření cév a typickým projevům jako jsou otoky kůže a sliznic, zarudnutí, svědění, mokvání a následným projevům jako je senná rýma, křeče hladkého svalstva, potíže s dýcháním (bronchiální astma), zvýšení hladiny chlorovodíkové kyseliny v žaludku nebo bolesti hlavy.

Proč, proboha, potřebujeme zánět ?!

Potřebujeme zánět, který nás chrání před patogeny jako jsou bakterie či viry, před poškozenými buňkami nebo dráždivými látkami. A třeba také při ovulaci hraje zánět důležitou roli. Problémy začínají, když zánět neustupuje tak, jak má. Tehdy můžeme mít příliš mnoho (ne)stabilních žírných buněk, nebo může být tělo zatíženo více problémy. V některých případech mohou stresové (i jiné) hormony způsobit, že žírné buňky budou přehnaně aktivní a všechny tyto záněty v těle umožní.

Další výzkumný článek poukazuje na to, že příčinou astmatu je aktivace mastocytů a bazofilů, zprostředkovaná IgE, což znamená, že u některých lidí může alergie aktivovat astma. Specifickou hnací silou je histamin, který je jednou z molekul, uvolňovaných ze žírných buněk. Dalšími jsou například leukotriny nebo prostaglandin D2, které také přispívají k astmatu.

Kde může být příčina problému?

Za zvýšeným výskytem astmatu stojí pravděpodobně střevní dysbióza (nerovnováha ve střevním mikrobiomu) a s tím související nadužívání antibiotik, které zabíjejí nejen špatné bakterie, ale také ty přátelské bakterie, které zásadním způsobem napomáhají při obranyschopnosti organismu a bez kterých nelze kvalitně žít.

V ideálním případě je ve střevech bakteriální rovnováha a přátelské bakterie (bakterie mléčného kvašení) nedovolí přemnožit se bakteriím, které rozkládají potravu hnilobnými procesy. Antibiotika bohužel tuto rovnováhu zásadně porušují, a tím dochází ve střevech k tvorbě hnilobných plynů, které pronikají oslabenou střevní sliznicí do krevního řečiště, a nakonec doputují až do mozku. Hematoencefalická bariéra, která chrání mozek proti vstupu nežádoucích látek, je kvůli velké spotřebě kyslíku pro plyny propustná. A tak se tyto nežádoucí plyny dostanou do temenního laloku, kde je rozhodováno o alergických reakcích a do týlního laloku, kde je rozhodováno o tom, na kterou látku budeme alergičtí.

Aby však nebezpečné plyny mohly střevní stěnou proniknout, musí být střevní stěna oslabená. Tradiční čínská medicína tvrdí, že za stav všech sliznic v těle zodpovídá slezina společně s žaludkem a slinivkou. V důsledku špatné životosprávy jsou pak žaludek a slinivka často velmi oslabované orgány a jejich ubývající energii musí vyrovnávat slezina, které pak nezbývá energie na podporu sliznic.

Dysfunkce tenkého střeva může být způsobena také např. alergií na lepek nebo častou konzumací sladkostí. Důležité je vyřadit potraviny s lepkem, rafinované potraviny a potraviny s obsahem cukru.

Kde se histamin v těle vyskytuje nejvíce?

Histamin je přítomen ve vysokém množství především v kůži, plicích a střevech. Dále je přítomen také v mozku, míše, ale i v dalších tkáních. Je to látka, která se podílí na tvorbě zánětu, který je obrannou reakcí organismu, která přitahuje určitý typ bílých krvinek do centra infekce.

A co antihistaminika?

Antihistaminika jsou látky potlačující tvorbu histaminu. Potlačením tvorby histaminu si můžeme přivodit problémy, pokud je v těle potřeba zlikvidovat bakteriální či virovou infekci. Velké procento lidí má slezinu zatíženou bakteriální nebo virovou zátěží, těžkými kovy či jinými toxiny. Dle tradiční čínské medicíny je tedy potřebné vyčistit a posílit slezinu a napravit tak tok její energie.

A co další aspekty životního stylu?

Ukázalo se, že astma dobře reaguje na meditativní dýchání pránájáma, neboť řada studií ukazuje, že pranájáma výrazně snižuje příznaky astmatu vyvolané histaminem (ve srovnání s placebo skupinami). Pomocí jógového dýchání můžeš snížit dávku svých steroidních inhalátorů a je také možné, že k vyvolání dalšího astmatického záchvatu budeš potřebovat o něco vyšší dávku histaminu.

Jóga je skvělá pro snížení zánětů, konkrétně interleukinů, u nichž bylo prokázáno, že vyvolávají alergické astma.

Jakou stravou si tedy mohu pomoci?

O používání rostlinných přípravků k léčbě astmatu hovoří tradiční medicína již více než 5 000 let, např. v Číně se používá infuze chvojníku čínského, která je jako stimulátor imunitního systému schopná snižovat astmatické záchvaty. Nedávná studie popsala hlavní přírodní zdroje pro léčbu astmatu používané brazilskými rodinami ze severovýchodního regionu země. Byly mezi nimi například potraviny jako řepa, med, cibule, citron, česnek, řebříček a máta či oleje z rostlin a zvířat, získané různými extrakčními postupy.

Rozmanitost flavonoidů v jejich chemické struktuře přispívá k jejich široké škále fyziologických a biologických aktivit, z nichž lze vyzdvihnout antioxidační, protizánětlivé, antialergické, antivirové, hepatoprotektivní, antitrombotické a antikarcinogenní aktivity. 

(1) Flavony: chrysin, baicalin, luteolin a oroxylin. Chrysin je klasifikován jako flavon, které se nachází v mučence pletní, v heřmánku pravém, propolisu a dalších rostlinách. Chrysin je sloučenina schopná potlačit proliferaci buněk hladkého svalstva dýchacích cest a podporovat snížení hladin IL-4, IL-13, IgE a interferonu-y, které vedou k útlumu zánětlivého procesu astmatu. Chrysin je schopen podporovat inhibiční účinek prozánětlivých cytokinů. Tento účinek je způsoben intracelulární redukcí vápníku v žírných buňkách, protože vápník je zodpovědný za prozánětlivou transkripci genu pro cytokiny.

Baicalin se vyskytuje v listech a kůrách několika druhů rodu scutellaria (např. šišák bajkalský). Aktivita baicalinu je přičítána skutečnosti, že tento metabolit selektivně inhibuje enzymovou aktivitu PDE4 a potlačuje TNF- a expresi indukovanou lipopolysacharidy na makrofázích, což naznačuje potenciální použití tohoto metabolitu při léčbě astmatu.

Další sloučenina s protiastmatickou aktivitou luteolin se široce vyskytuje v aromatických kvetoucích rostlinách, jako jsou šalvěj, ale třeba i v brokolici, zeleném pepři, petrželi a tymiánu. Studie zkoumala inhibici GABAergního systému, který je zodpovědný za nadprodukci hlenu během astmatického záchvatu prostřednictvím nadměrné stimulace epiteliálních buněk. Ukázalo se, že luteolin je schopen podpořit útlum hyperplazie pohárkových buněk částečnou inhibicí aktivity GABA.

Další antiastmatickou flavonoidovou sloučeninou je oroxylin A, flavon nacházející se v extraktu z šišáku bajkalského a oroxylum indicum (tzv. Damoklův strom produkující rostlinný propolis). Podle studie byl oroxylin A schopen nejen snížit hyperaktivitu dýchacích cest, ale také snižovat hladiny IL-4, IL-5, IL-13 a OVA-specifického IgE v BALF. Tato studie také prokázala schopnost oroxylinu A inhibovat ztluštění alveolárních stěn a navíc zabránit infiltraci zánětlivých buněk v perivaskulárních a peribronchiálních oblastech.

(2) Flavonoly: kvercetin, galangin a kaempferol. Kvercetin se běžně vyskytuje v cibuli, jablkách, brokolici, obilovinách, hroznech, čaji a víně, a používá se v tradiční medicíně k léčbě zánětlivých, alergických a virových onemocnění. Podle studií je protizánětlivý mechanismus kvercetinu přičítán inhibici lipoxygenázy a PDE4 a snížení uvolňování histaminu a leukotrienu, které podporují snížení prozánětlivé tvorby cytokinů a produkce IL-4. Kromě toho kvercetin také podporuje inhibici aktivace lidských mastocytů přílivem Ca ²⁺ a inhibici uvolňování prostaglandinů, což poskytuje terapeutickou úlevu od příznaků astmatu a snižuje krátkodobě působící závislost β -agonistů.

Galangin se vyskytuje v galgánu obecném a poskytuje účinnou odpověď proti zánětu vyvolanému OVA a také snížení hladin ROS. Galangin dále působí jako antiremodelační prostředek při astmatu, protože tato sloučenina inhibuje hyperplazii pohárkových buněk, snižuje TGF- β hladiny 1 a potlačuje expresi faktoru vaskulárního endoteliálního vzrůstu (VEGF) a matrix metaloproteinázy-9 (MMP-9) v BALF nebo plicní tkáni, což dokazuje jeho potenciální využití při léčbě astmatu.

Další flavonol, kaempferol se běžně vyskytuje v citrusových plodech, brokolici, jablkách a dalších rostlinných zdrojích. Tato sloučenina byla studována kvůli jejímu farmakologickému potenciálu, zejména tomu protizánětlivému. Kaempferol může významně snížit zánětlivý proces v důsledku snížení infiltrace zánětlivých buněk a snížení produkce zánětlivých cytokinů a IgE protilátek. Kromě toho je tato sloučenina také schopna snížit intracelulární produkci ROS v zánětlivé reakci dýchacích cest. Protizánětlivá aktivita kaempferolu nastává prostřednictvím inhibice aktivace enzymu COX-2 vyvolané oxidem dusnatým, což dále inhibuje cytotoxické účinky oxidu dusnatého a snižuje produkci prostaglandinu-E2.

Resveratrol je přírodní polyfenol, získaný z kůry červených plodů, se známými antioxidačními a slibnými protizánětlivými a antiastmatickými účinky. Ve studiích využívajících eosinofily získané od astmatických jedinců bylo prokázáno, že resveratrol indukuje nejen zastavení buněčného cyklu ve fázi G1 / S, ale také apoptózu, což umožňuje snížení počtu eosinofilů, čímž se snižuje migrace neutrofilů a následně se předchází uvolňování histaminu, vazodilataci, produkci hlenu a bronchokonstrikci. Resveratrol rovněž snižuje hyperreaktivitu dýchacích cest, eosinofilii a hypersekreci hlenu. Ačkoli jsou studie prováděny různými metodami, shodují se na vědeckých důkazech, které podporují použití resveratrolu orální cestou jako účinné přírodní sloučeniny k léčbě pacientů s astmatem.

Boswellia produkuje olej známý jako kadidlo, který se získává řezy v kmenech těchto stromů. Tento olej se skládá z 30–60% pryskyřice, 5–10% éterických olejů a polysacharidů. Také tyto sloučeniny mohou působit proti astmatu.Prostaglandin d2 a další zánětlivé molekuly, podílející se na poruchách astmatu a histaminu, mohou být obecně potlačeny řadou potravin: galgánem (laoským zázvorem), graviolou (anona ostnitá) či koriandrem. U kari koření (obsahuje kurkumu) se ukázalo, že je stejně účinné jako standardní bronchodilatátor pro astmatiky. Také ovoce mangostan narůstá na popularitě u lidí s astmatem, protože přináší pozitivní výsledky bez vedlejších účinků. Klíčem k pozoruhodným výhodám mangostanu je přítomnost skupiny sloučenin zvaných xanthony. Jedná se o silně protizánětlivé látky a jak již bylo zmíněno, zánět dýchacích cest je hlavním problémem astmatu. Xanthony mají také protiplísňové vlastnosti (mangostan bojuje se všemi formami kvasinek v těle, aniž by způsoboval alergickou reakci) a protivirové vlastnosti. Když jsou dýchací cesty zanícené, existuje tendence k nadprodukci a hromadění hlenu. To dělá astmatika náchylnějším k infekci, protože bakterie a viry rostou a množí se v hlenu. Xanthony jsou také silné antioxidanty, které pomáhají působit proti poškození volnými radikály, způsobeném vystavením znečištěnému ovzduší. Inhibují také uvolňování histaminů, i když člověk konzumuje potraviny bohaté na histamin. Mají také antialergické účinky, které výrazně snižují riziko akutního astmatického záchvatu. Mangostan navíc pomáhá zlepšovat suchou pokožku, ekzémy, projevy stárnutí a růst bakterií na pokožce. Studie ukázaly, že to dělá díky svým schopnostem bojovat proti infekcím a může dokonce pomoci v boji proti rakovině. V neposlední řadě snižuje hladinu cukru v krvi a zlepšuje diabetické příznaky.

Larea trojzubá (chaparral) je používána v tradiční medicíně amerických Indiánů. Jednak obsahuje silné antioxidanty, které dokážou zmírňovat podráždění a pak také pomáhá s odhleněním. Obsahuje látku NDGA, která má antihistaminové účinky. Tato bylina se často využívá také v protinádorových kůrách. Nejlepších výsledků lze dosáhnout užíváním tinktury.

Stabilizace žírných buněk, tak, aby neuvolňovaly histamin a nezpůsobovaly další záněty, je vždy skvělý přístup. Zmíněný kvercetin, luteolin a rutin, bioflavonoidy obsažené v potravinách, jako jsou borůvky, brokolice, kapusta a další barevné potraviny, zabraňují zbytečné aktivaci žírných buněk, a to ještě účinněji než často předepisované léčivo (kromoglykát sodný). Přidáním bylinek do jídla jako např. máty peprné (antihistamínové účinky a odhlenění organismu) či oregana (karvakrol a kyselina rozmarýnová působí při odhlenění a redukují množství histaminu) lze potíže také zmírnit. Dále je třeba zmínit, že i vitamin C má s histaminem antagonistický vztah. Pro někoho může být nemožné dopracovat se k terapeutické dávce u jídelního stolu, a tak je možné užívat zmíněné složky (např. kvercetin, mangostan nebo třeba luteolin) jako doplněk.

Rovnováhu ve střevě pomohou nastolit také potraviny podporující zdravou střevní flóru (prebiotika).

Jsou i nějaké živočišné zdroje působící proti histaminu?

Kromě rostlinných zdrojů představují také mořské ekosystémy důležitý zdroj přírodních sloučenin. Proto bylo provedeno mnoho studií k vyhodnocení antimikrobiálního, protizánětlivého, antivirového a antiastmatického potenciálu řas a mořských živočichů.

V tomto ohledu byla mořská okurka (mořský bezobratlý živočich) používána asijskými a blízkovýchodními komunitami v tradiční medicíně jako elixír, kvůli své farmakologické aktivitě při léčbě hypertenze, astmatu, revmatismu, řezných ran, popálenin a zácpy. Benefity se připisují přítomnosti saponinů, cerebrosidů, polysacharidů a peptidů. Extrakt z mořské okurky je silný přírodní produkt, který lze použít při zánětlivých onemocněních.

Jedna studie zkoumala farmakologickou aktivitu chitinu, hlavní sloučeniny exoskeletonu krevet. Ve studii autoři provedli intranazální podání chitinových mikročástic a pozorovali snížení hypersenzitivity dýchacích cest. Další studie navíc identifikovala a izolovala deriváty prostaglandinu z extraktu laločnice houbovité, což je druh měkkých korálů v Rudém moři, které lze využít při astmatu a chronických plicních chorobách.

Používá se také olej, extrahovaný z tukové tkáně obojživelníka skokana volského, který pochází ze Severní Ameriky a jeho maso je široce komercializováno po celém světě. Tento olej byl v tradiční medicíně používán k léčbě zánětlivých poruch, zejména astmatu. Olej je složen ze směsi mono- a polynenasycených mastných kyselin a steroidní sloučeniny odvozené od žluči (ethyl-iso-allocholát), které jsou odpovědné za jeho terapeutické vlastnosti.

Použití metabolitů různých bakterií a hub se také využívá při léčbě různých chorob. Byl vyhodnocen protizánětlivý účinek kefíru, což je fermentovaný mléčný nápoj, obsahující kefiran, nerozpustný polysacharid. Tato sloučenina byla schopna snížit na normálních úrovních uvolňování IL-4, IL-6 a IL-10 spolu s produkcí INF- y a TNF- a. Kromě toho podávání kefiranu podpořilo snížení produkce cytokinů, snížilo plicní eozinofilii a hypersekreci hlenu.

Celostní přístup k léčbě

Vysoká úroveň systémového zánětu nastává, když jsme neustále vystaveni věcem, které tento zánět vyvolávají. Zánět pak brání schopnosti našeho imunitního systému správně fungovat. Jinými slovy: pokud nepodnikeme kroky k odstranění zánětu a ke zmírnění těchto spouštěčů, jsme kvůli zánětu náchylní k chronickým a opakujícím se nemocem.

Existuje pět hlavních spouštěčů zánětu:

• • Jídlo
  • Alergeny z okolního prostředí
  • Toxiny z okolního prostředí a těžké kovy
  • Stres
  • Různé infekce 

V rámci celostního přístupu k léčbě a eliminační diety je dobré vyloučit ze stravy mléko a lepek. Je vhodné si potravinové intolerance nechat vytestovat, a popřípadě si nechat vyhodnotit střevní mikrobiom (bakterie ve střevě) spolu s dalšími krevními testy. Pomoci může nasazení probiotik, trávicích enzymů a kvalitního hořčíku (magnesium malát / bisglycinát chelát), které pomáhají střevo léčit. Vhodná je také podpora buněčného zdraví pomocí kvalitního rybího oleje a fosfatidylcholinu. Vitamín C může také působit jako podpora imunitního systému, ale také jako přírodní antihistaminikum. Plus je vhodné zařazovat do stravy přírodní složky (flavony, flavonoly atd.) uvedené výše. K uklidnění nervového systému pomáhá třeba GABA. Ráda bych ještě zmínila vitamín B6, který pomáhá tělu produkovat mnoho enzymů včetně diaminoxidázy (DAO), která štěpí histamin.

Je také více než vhodné si nechat vytestovat zatížení organismu těžkými kovy a zbavit se infekcí v těle.

Čemu se naopak vyhnout?

Největším zdrojem histaminu v potravinách tak většinou není samotné jídlo, ale jsou to bakterie v potravinách. Protože bakterie přirozeně produkují histamin jako součást svého metabolického procesu. Takže i když jsou fermentované produkty zdravé a narůstají v popularitě, nejsou vhodné pro jedince s nesnášenlivostí histaminu. To znamená, že fermentované potraviny jako jogurt, kefír, kimči, kysané zelí a šťábva z něho, kombucha, sýry, uzená masa a alkohol, zejména pivo, nejsou vhodné.

Jsou také potraviny, které jsou samy o sobě bohaté na histamin, a které stojí za to vyloučit během eliminační diety. Histamin se nachází např. v rybičkách v konzervě, nebo v několika druzích ovoce a zeleniny.

Individuální citlivost na tyto potraviny se velmi liší. Někteří jedinci mají problémy pouze s potravinami s velmi vysokým obsahem histaminu a nemusí ze své stravy vylučovat nic jiného. Jiní mají problémy s fermentovanými produkty. Nejdůležitější je mít trpělivost a sledovat, jak Tvé tělo reaguje na změny ve stravě.

Poznámka na konec

Převzetí kontroly nad vlastním zdravím může pro mnohé znamenat velkou úlevu. Neříkám, abys nespolupracoval s lékaři nebo nebral léky, ale to, že existuje celostní léčba, která je pro tebe stejně přístupná jako otevření ledničky.