Tvůj oběhový systém je sítí krevních cév, které přenášejí krev do celého těla. Představ si krevní cévy jako dopravní cesty, kdy jsou po celé zemi postaveny obrovské dálnice s několika pruhy. Existují také menší silnice, které se oddělují od dálnic, a které prochází mezi městy a nejmenší silnice, které vedou do vesnic. Krev musí cestovat po celém těle, aby poskytla živiny pro růst a správnou funkci buněk. Krev přenáší do celého těla kyslík a také přenáší glukózu jako palivo. Zachytává toxiny, jako je oxid uhličitý a další škodlivé chemikálie, a přenáší je na správné místo, kde je Tvoje tělo může vyloučit. Není nutné říkat, že správný stav krve je pro člověka nesmírně důležitý. Asi polovina Tvojí krve je vyrobena z tekutiny zvané plazma, která obsahuje vodu, soli a bílkoviny, červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Tyto krevní destičky jsou koagulanty, což znamená, že mohou držet pohromadě a zastavit tak krvácení. Srážení krve je nesmírně důležitý mechanismus přežití, který nám může zachránit život. Pokud se řízneš, krevní destičky v blízkosti rány uvolňují chemickou látku zvanou tromboxan, která přitahuje další destičky. Ty následně vytvoří bariéru, která zastavuje krvácení a umožňuje Ti se uzdravit.
Naopak nadměrná krevní srážlivost nebezpečná. Krevní destičky se mohou uvnitř krevních cév slepovat a zastavit průtok krve. Bez krve pak mohou Tvoje orgány přestat fungovat.
Jedním z hlavních způsobů, jak se vaše krev stává hustější, než by měla být, je protein zvaný fibrinogen. Fibrinogen je jedním z několika proteinů, které napomáhají procesu koagulace (srážlivosti krve). Jeho specifickou úlohou je generovat sítě vláken, které spojují destičky dohromady, a zastavit průtok krve. Potřebujeme tedy mít adekvátní hladiny fibrinogenu, abychom zastavili krvácení, když jsme zraněni. Avšak zvýšené hladiny fibrinogenu jsou spojeny s nadměrným srážením krve, což zhoršuje krevní oběh a zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin kdekoli v těle. Pokud je céva částečně blokována aterosklerotickým plakem, mohou tyto spontánní sraženiny cévu úplně zablokovat a způsobit buď infarkt, nebo cévní mozkovou příhodu.
Kromě podporování vzniku sraženin se předpokládá, že zvýšený fibrinogen zpomaluje tok krve, což ztěžuje práci srdce a snižuje tok kyslíku a živin do srdce, mozku a všech buněk těla. Zvýšená hladina fibrinogenu je sama o sobě rizikovým faktorem pro infarkt a mozkovou mrtvici.
Další rizikový marker pro kardiovaskulární onemocnění, C-reaktivní protein (CRP), je ukazatelem zánětu v těle a vytváří se za přítomnosti všech typů onemocnění. V některých případech, kdy CRP stoupá, stoupají také hladiny fibrinogenu. Stejně jako u CRP, jsou hladiny fibrinogenu zvýšené, když máš nadváhu, cukrovku, sedavý životní styl, infekce, snížené hladiny estrogenu nebo stres. Fibrinogen může být v neposlední řadě zvýšen kvůli genetice.
I studie potvrzují nebezpečí spojené se zvýšenou hladinou fibrinogenu. Metaanalýza z roku 2005, publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association, zahrnující údaje od více než 150 000 lidí, zjistila, že zvýšené hladiny fibrinogenu byly spojeny se zvýšeným rizikem infarktu, mozkové mrtvice a celkové úmrtnosti. Další studie, publikovaná v časopise Journal of Thrombosis and Haemostasis, zjistila, že hladiny fibrinogenu byly významně vyšší u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu, než u zdravých pacientů.
Naštěstí je možné posoudit Tvou hladiny fibrinogenu díky speciálnímu krevnímu testu. Nechat se preventivně otestovat je vhodné pokud kouříš, máš nadváhu, trpíš hypertenzí, onemocněním periferních tepen nebo cukrovkou, máš rodinné příslušníky se srdečními chorobami, trpíš nevysvětlitelnou únavou, fibromyalgií nebo máš problémy s pamětí či zaostřením očí. Všechny tyto rizikové faktory nebo zdravotní stavy podněcují zánětlivou reakci v těle – a vyšší zánětlivá reakce je zodpovědná za zvýšení produkce fibrinogenu. Než začneš užívat některý z těchto přírodních antikoagulantů, nebo pokud již užíváš léky na ředění krve, je nutné se poradit se svým lékařem.
Viskozita krve může záviset ještě na řadě dalších faktorů – např. na počtu červených krvinek či na množství LDL („špatného“) cholesterolu. Čím více LDL prochází krví, tím méně bude Tvá krev viskózní. Ke stavu viskozity krve mohou přispět i další faktory, jako chronický zánět, kouření, cukrovka nebo stravovací návyky.
Výzkum naznačuje, že správná srážlivost krve může zlepšit celkovou cirkulaci a snížit riziko cévních nemocí a tvorby krevních sraženin, které mohou negativně ovlivnit srdce, mozek, střeva, oči, končetiny a další orgány. S hustější krví musí srdce více pracovat, aby jí mohlo rozvést do těla, a může dojít k problémům, jako vysokému krevnímu tlaku, infarktu nebo mrtvici.
Na druhou stranu může příliš řídká krev také vést ke komplikacím. V případě poranění může docházet k problémům s tvorbou krevních sraženin k zastavení krvácení a tím pádem ke zvýšené krvácivosti.
Pokud trpíš stavy, jako nepravidelným srdečním rytmem nebo vrozenou srdeční vadou, nebo pokud jsi podstoupil(a) určité chirurgické zákroky, může Ti lékař předepsat medikament, zpomalující její srážení. Chirurgické operace totiž zvyšují pravděpodobnost vzniku život ohrožujících krevních sraženin, které mohou způsobit infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Léky na ředění krve pak snižují riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice snížením pravděpodobnosti vzniku krevních sraženin.
Existují však také některé přírodní složky a strategie, které pomáhají snížit riziko srážení krve. Podotýkám, abys nikdy neužíval(a) tyto přírodní léky s léky na ředění krve, aniž by ses nejprve poradil(a) se svým lékařem.
Pij denně několik litrů čisté vody
Krev je z velké části tekutina a tato tekutina pochází z vody. Mnoho lidí, zejména senioři, nepijí dostatek vody a trpí chronickou dehydratací. Pití minimálně pěti, ale ještě lépe osmi sklenic vody denně (o objemu 2,5 dl) může pomoci udržovat normální hydrataci a optimální hustotu krve.
Vědci z Loma Linda University zjistili, že muži, kteří vypijí pět a více sklenic vody (o objemu 2,5 dl) denně, snižují riziko mrtvice o 53 procent, ve srovnání s muži, kteří vypijí méně než tři sklenice vody denně. Autor studie potvrzuje, že voda pomáhá ředit krev a snižuje tak pravděpodobnost tvorby krevních sraženin. Není ale vhodné vypít doporučené denní množství vody najednou. Pro udržení optimálně naředěné krve je nutné pít vodu po celý den, s převažujícím množstvím v dopoledních hodinách.
Vědci z Loma Linda University mimo jiné také zjistili, že muži, kteří pili velké množství jiných tekutin než vody, měli ve skutečnosti vyšší riziko cévní mozkové příhody, a to o cca 46 procent. Jedna teorie spočívá v tom, že slazené nápoje, odčerpávají vodu z krevního řečiště a zahušťují krev. Dalším vysvětlením může být zvýšení triglyceridů způsobené pitím sladkých nápojů. „Zvýšené hladiny triglyceridů nad hladinu 150 jsou rizikovým faktorem pro arteriální onemocnění,“ říká Daniel Fisher, MD, odborný asistent na Lékařské fakultě New York University.
Optimalizuj hladinu vitaminu D
Vitamin D je rozhodující pro Tvé celkové zdraví a jeho nedostatek může přispět k vážným zdravotním problémům. Výzkum ukázal, že nedostatek vitaminu D může zvýšit riziko kardiovaskulárních problémů. Proto je důležité, abys za letních slunečných dnů trávil(a) spoustu času venku. Nejen v čase, kdy už nám slunce vitamín D nedodá, doporučuji jíst potraviny na tento vitamín bohaté, včetně domácích jogurtů a kefírů (bez cukru), ústřic, jater, vaječného žloutku a špenátu. Bohužel musím konstatovat, že samotné jídlo a slunce v našich zeměpisných šířkách nestačí k uspokojení všech našich potřeb vitaminu D. Doporučuji proto denní příjem vitaminu D3 (spolu s vitamínem K2-MK7) ke zlepšení imunity a oběhového systému.
Nedostatek vitamínu D se může projevovat jako:
- větší citlivost na bolest, chronické bolesti
- změny a výkyvy nálad – vitamín D ovlivňuje hladinu serotoninu v mozku
- deprese
- ospalost – nízké hladiny vitamínu D jsou spojeny s ospalostí během dne
- svalová slabost
- vysoký krevní tlak
- snížení výkonnosti
- zvýšená lámavost kostí
- snížená imunita
- zhoršení schopnost učení se
Doplňuj omega 3 mastné kyseliny
Dvě klíčové omega-3 mastné kyseliny jsou kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Omega-3 mastné kyseliny jsou skvělé pro snížení zánětu v těle a pro podporu Tvého zdraví. Jsou zvláště důležité a prospěšné i pro Tvoje kardiovaskulární zdraví. Omega 3 mastné kyseliny zlepšují kromě srážlivosti krve také kognitivní funkce, zlepšují hladinu cholesterolu, zlepšují náladu, zdraví očí, kloubů a posilují imunitní systém.
V roce 2017 tým vědců přezkoumal 52 studií týkajících se rybího oleje. Jejich výsledky publikované v dánském lékařském věstníku ukazují, že rybí olej olej redukuje krevní destičky, které tvoří krevní sraženinu. To znamená, že by užívání rybího oleje mohlo pomoci předcházet riziku vzniku krevních sraženin, které vedou k mrtvici a infarktu.
Mezi potraviny, bohaté na omega-3 mastné kyseliny, patří: tučné divoce žijící ryby (např. divoký losos, sardinky, makrela), mořské plody, konopná semínka, chia a lněná semínka. American Heart Association konstatuje, že údaje z výzkumu podporují pro snížení rizika ischemické choroby srdeční denní spotřebu 0,5 až 1,8 g kombinované EPA a DHA, což odpovídá přibližně 2 porcím ryb týdně. Doporučuji také denní příjem kvalitního rybího oleje ke zlepšení hladin omega-3 a pro podporu léčby zánětlivých procesů. Doporučená dávka kombinace DHA a EPA je 2 000 – 3 000 mg denně.
B vitamíny
Vitaminy skupiny B jsou důležité pro podporu celkového zdraví. Mezi potraviny, bohaté na tyto vitamíny, patří maso, vejce, ořechy, semena a tmavě zelená listová zelenina. Pokud chceš kromě potravin, bohatých na vitamíny B doplňovat tyto vitamíny i v pilulkách, doporučuji zvolit aktivované (metylované) formy vitamínů B.
Četné studie prokázaly, že pravidelný příjem folátů a dalších B vitaminů může snížit riziko ischemické cévní mozkové příhody přibližně o pětinu. Nízké hladiny těchto vitamínů mohou vést k abnormálně vysokým hladinám homocysteinu, který poškozuje krevní cévy. Homocystein je zánětlivá aminokyselina a vedlejší produkt metabolismu bílkovin. I zvýšený homocystein vede k nadměrnému srážení krve, snižuje průtok krve, zvyšuje riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších problémů. Pokud máš zvýšené hladiny homocysteinu, což se dá zjistit pomocí krevního testu, je vhodné ho snížit doplněním folátu (vitamín B9, ve formě L-Methylfolát 5MTHF), vitamínu B-6 (ve formě pyridoxal 5′-phosphate) a vitamínu B-12 (ve formě methylcobalamin, adenosylcobalamin nebo hydroxocobalamin).
K nízké hladině vitamínů B a následným zdravotním problémům může vést také nedostatečná metylace, proto je důležité užívat k podpoře funkce homocysteinu, optimální absorpce a celkového zdraví předem aktivované (metylované) formy vitamínů B, jejichž názvy jsou uvedeny v závorkách v textu výše.
Hořčík
Hořčík je základní minerál, pomáhá tělu relaxovat, snižovat zánět a zlepšovat celkové zdraví. Výzkum ukazuje, že může prospívat zdraví Tvých tepen.
Mezi potraviny, bohaté na hořčík, patří ořechy, semena, brokolice, zelené fazole, chřest a tmavá listová zelenina. Kvůli našim vyčerpaným půdám, kde už se hořčíku nevyskytuje tolik, jako dříve, je však také důležité jeho doplňování. Doporučuji denní příjem hořčíku ve formě magnesium bysglycinát chelát, magnesium malát, magnesium taurát nebo magnesium threonát, které jsou dobře vstřebatelné.
Vitamín E
Uvádí se, že i vitamin E je mírným antikoagulantem a může pomoci významně ředit krev.
Potraviny, které obsahují vysokou hladinu vitaminu E, jsou tučné, protože je to vitamin rozpustný v tucích. Velmi dobrým zdrojem vitaminu E jsou bio mandle (ty nebio obsahují velké množství postřiků), bio arašídy nebo arašídové máslo (nebio obsahuje více plísní), bio slunečnicová semínka či vaječné žloutky. Zatímco konzumace potravin s vysokým obsahem vitaminu E přirozeně zvýší Tvoji hladinu vitaminu, je těžké z potravin získat jeho dostatečné množství pro naředění krve. Doporučená dávka vitamínu E v kapslích je 1 200 – 2 000 IU denně. Kupuj takový doplněk, která obsahuje směs vitaminu E, či nejlépe uvádí na štítku všech osm tokoferolů a tokotrienolů.
Enzymy
Při snižování hladin fibrinogenu jsou účinné zejména dvě přírodní složky. První z nich jsou již zmíněné omega 3 mastné kyseliny. A druhou z nich je enzym nattokináza. Pacienti v rámci celostní medicíny často užívají tyto doplňky ve zvyšujících se dávkách, dokud nejsou jejich hladiny fibrinogenu v normálním rozmezí. Po srovnání hladiny fibrinogenu se pak užívají oba tyto prostředky dále v menším množství.
Enzym nattokináza je pravděpodobně nejúčinnějším přírodním antikoagulantem. Extrahuje se z potraviny jménem natto, fermentovaných sójových bobů, konzumovaných v Japonsku. V jedné studii poskytli vědci enzym nattokinázu zdravým lidem i lidem s kardiovaskulárním onemocněním nebo onemocněním ledvin. Po dvou měsících došlo u většiny účastníků k významnému snížení hladin fibrinogenu. Většina lidí, kteří užívají nattokinázu, začíná dávkou 100 mg denně. Dávku mohou zvýšit na 200 mg denně, pokud je to potřeba. 100mg tobolka obsahuje asi 2 000 fibrinových jednotek (FU). Lékař může v případě potřeby předepsat vyšší hladiny tohoto enzymu.
Ananas obsahuje enzym bromelain, který pomáhá chránit před tvorbou krystalů kyseliny močové, které by mohly vést k ledvinovým kamenům a dně. Enzym bromelain také působí jako přírodní ředidlo krve díky své schopnosti pomáhat snižovat přilnavost krevních destiček. Množství samotného bromelainu v ananasu je ale nejspíš příliš malé na to, aby mělo významný účinek na ředění krve a proto je možné preferovat jeho užívání v potravinovém doplňku.
Byliny
Ženšen (Panax Ginseng) je jednou z mnoha populárních bylin tradiční čínské medicíny, které mohou zlepšit krevní oběh v lidském těle. Ženšen zároveň snižuje hladinu cukru v krvi a účinně reguluje krevní tlak.
Ginkgo biloba nejenže pomáhá ředit krev, ale je také bohatá na flavonoidy, které posilují stěny cév. Studie ukázaly, že doplňky z ginkga zvyšují průtok krve do mozku a bylinkáři ji často používají ke zlepšení oběhu v malých cévách vedoucích do mozku a končetin. Také se často používá u lidí s časnými příznaky demence a ztráty paměti. Standardizované ginkgo zřídka způsobuje nežádoucí účinky, avšak vysoké dávky, běžné v neregulovaných doplňcích v průmyslu, mohou způsobit nežádoucí účinky. Ginkgo by mělo být vysazeno 3 dny před plánovaným chirurgickým zákrokem, aby se snížilo riziko krvácení. Pokud již užíváš antikoagulační / antiagregační léky, mělo by být používáno s opatrností. Studie s pacienty, kteří užívali standardizované ginkgo spolu s warfarinem, však ukázala, že míra INR se v průběhu studie nezměnila. Doporučená dávka ginkgo biloby je 180 mg denně.
Další bylinou s podobnými účinky je hloh, který má širokou škálu účinků na srdce, včetně antioxidační aktivity, zvyšuje sílu kontrakcí srdečního svalu, má protizánětlivý účinek, zabraňuje agregaci krevních destiček, rozšiřuje cévy (což snižuje krevní tlak), chrání výstelku cév, chrání srdce před zraněním z omezení průtoku krve do srdečních tkání, má antiarytmický účinek, účinek snižující lipidy a snižuje arteriální krevní tlak (Wang, 2013). V přírodní medicíně se hloh používá pro ochranu srdce, posiluje ho a pokud má pacient infarkt, zotavuje se mnohem lépe. To bylo potvrzeno v in vivo studii, která zjistila, že hloh výrazně normalizoval objem levé komory po srdečním selhání, zvětšil tloušťku stěny srdce, posílil ji a pomohl srdci znovu získat původní velikost a funkci po srdečním selhání. Také není známo, že by hloh interagoval s antikoagulačními léky. Randomizovaná zkřížená studie ukázala, že standardizovaný extrakt hlohu lze pod dohledem lékaře užívat spolu s lékem digoxin, dále s antiarytmickými léky, beta blokátory a léky na vysoký krevní tlak.
K prevenci shlukování krevních destiček, které spouští migrény, se používá také kopretina řimbaba. Při užívání ve formě tablet nebo tobolek má minimální vedlejší účinky, konzumace listů však může mít za následek podráždění úst. Jelikož dlouhodobé užívání kopretiny řimbaby vede k pomalejšímu srážení krve (vysoké hodnoty protrombinového času), neměla by se užívat spolu s antikoagulačními léky, protože jejich kombinace může způsobit, že Tvá krev bude přeředěná.
Mezi další bylinky s účinkem na regulaci hustoty krve patří například pelyněk, čekanka, meduňka, akát, kaštan a další.
Interakce bylin a léků
Léky mohou interagovat s jinými léky, bylinami, jídlem i pitím. „Chemickému koktejlu“ je třeba věnovat velkou pozornost. Ačkoli je každý lék předem testován, jen málo z nich je testováno společně s léky jiných výrobců v důkladných klinických studiích. Znalosti o interakcích jsou tedy buď teoretické (tj. je pravděpodobné, že k nim dojde v důsledku působení nebo farmakologie dvou látek), nebo z postmarketingového sledování (co je hlášeno po uvedení léčiva na trh). Ten je sledován systémem hlášení žlutých karet, ale ne všechny interakce s léky jsou hlášeny.
Je známo, že bylinky a léky mohou někdy interagovat. McEwen uvádí, že brusinky, kořen červené šalvěje (danshen), andělika čínská (dong quai), ginkgo biloba, ženšen pravý, zelený čaj a třezalka tečkovaná potenciálně interagují s warfarinem. Je také známo, že třezalka tečkovaná interaguje s klopidogrelem a danshen s aspirinem. Samotný Warfarin má mnoho dalších interakcí, a to nejen s bylinami, ale s mnoha dalšími léky a také s potravinami jako grapefruit, zmíněné brusinky či černý pepř.
Interakce mezi léčivými přípravky mohou být prospěšné, pokud jsou kontrolovány krevními testy. Například hloh může poskytnout podpůrnou interakci, protože jeho použití vede k nižší nutné dávce léku, zvyšuje účinek léku, a tím snižuje nežádoucí vedlejší účinky léku. Při zvládání chronických stavů je obecně nejlepší nejprve upravit stravu a doplnit k ní vhodné byliny, dosáhnout tak optimální úrovně zdraví, které může pacient sám dosáhnout a udržet, a to před provedením testů, protože pak je předepsáno menší množství léku a pouze skutečně potřebná dávka pro pacienta (pokud je vůbec ještě potřeba nějaký lék předepisovat).
Srdeční infarkty bohužel často přicházejí z čista jasna a při odchodu z nemocnice mají pacienti spoustu pilulek, které je třeba užívat, a strach, že pokud je nebudou brát, je jejich život v nebezpečí. Zavádění bylinek v této fázi tedy vyžaduje zkušeného odborníka na bylinky a v ideálním případě spolupráci s lékařem. Bohužel ne všichni lékaři mají otevřenou mysl, ale je dobré si uvědomit, že je to jen Tvé tělo a Tvá volba léčby. Bylinná medicína je také biochemie založená na vědě a dobrý lékař by měl být rád, že vedlejší účinky léků neovlivní kvalitu Tvého života, a nenamítat, že se snažíš své zdraví zlepšit pod vedením kvalifikovaného bylinkáře.
Koření
Kurkuma je koření, které dává kari pokrmům žlutou barvu a jako lidová medicína se v rámci ajurvédy používá tisíce let. Podle studie působí jedna z jeho hlavních účinných látek, kurkumin, jako antikoagulant (snižující srážlivost krve).
Piperin je přírodní fytochemikálie nacházející se v černém pepři, a činí další chemikálie (přírodní nebo jiné) biologicky dostupnější. Znamená to, že piperin může zvýšit účinek jakékoli drogy nebo byliny, kterou užíváš.
Zázvor pochází ze stejné rodiny jako kurkuma. Obsahuje salicylát, přírodní chemikálii, která může zabránit srážení krve. Salicylát se kromě zázvoru nachází i v dalších rostlinách (např. avokádo, některé bobulovité ovoce, třešně či chilli papričky). Farmaceutická kyselina acetylsalicylová neboli aspirin, která je synteticky odvozená od salicylátu, může také pomoci předcházet mrtvici a infarktu. Zázvor také snižuje zánět a uvolňuje svaly. Jedním z nejlepších způsobů, jak zařadit zázvor do Tvé stravy, je začít nový den chutným zázvorovým čajem.
Skořice obsahuje kumarin, chemickou látku, která je používána v některých lécích jako silný antikoagulant. Derivátem kumarinu je i lék na ředění krve warfarin (Coumadin). V širokém spektru rostlin, hub a bakterií bylo nalezeno více než 3 400 různých kumarinů. Velmi málo kumarinů však má významnější antikoagulační účinky. Je běžnou, ale zřejmě mylnou představou, že byliny obsahující kumarin mají srovnatelné účinky na ředění krve jako warfarin. Mnoho lékařů nicméně doporučuje, aby se lidé, kteří užívají léky na ředění krve, vyhýbali rostlinám bohatým na kumarin. Mezi zdroje kumarinu patří například kořen anděliky čínské, květ arniky, anýz, heřmánek, pískavice řecká, kořen lékořice nebo skořice. O skořici se však zároveň tvrdí, že může snižovat krevní tlak, zmírňovat zánět způsobený artritidou a jinými zánětlivými stavy a snižovat pravděpodobnost vzniku mozkové mrtvice. Při použití skořice je vhodná střídmost. Posouzení rizik z roku 2012 ukázalo, že dlouhodobá konzumace skořice cassia může způsobovat poškození jater. Skořici můžeš použít k vylepšení chuti a vůně jídla nebo nápoje (např. v čaji chutná výborně).
Další potravinou, která umí upravit krevní oběh, je kajenský pepř. U nás je tenhle pepř nazývaný spíše jako chilli koření a může mít také silný účinek na ředění krve kvůli svému vysokému obsahu salicylátů. Přidání kajenského pepře do Tvé každodenní stravy, ať už ve formě jídla nebo tobolek tak může upravit Tvůj krevní tlak a zlepšit krevní oběh.
Také o česneku se říká, že pomáhá ředit krev, snižovat krevní tlak a usnadňovat průtok krve. Autoři článku z roku 2001 publikovaném v časopise „JAMA Internal Medicine“ uvádějí, že v některých studiích bylo zjištěno, že česnek má mírný inhibiční účinek na agregaci krevních destiček – jednu z počátečních fází tvorby krevních sraženin. Jiné studie však zjistily, že česnek nemá účinky na ředění krve, pokud je užíván jen jako potravina v doporučených denních dávkách. Studie z roku 2013, publikovaná v „Critical Reviews in Food Science and Nutrition“ zkoumala všechny dosud publikované lékařské studie hodnotící medicínské použití česneku. Došli k závěru, že neexistují dostatečné důkazy k určení, zda může být česnek užitečný pro prevenci krevních sraženin. Může však mít účinky na ředění krve, pokud je užíván ve velkém množství, nebo potenciálně zvýšit účinky antikoagulačních léků. Na druhou stranu, alicinové extrakty jsou zvláště účinné při udržování správné hustoty krve a také při snižování LDL cholesterolu v krvi. Funguje tak dobře, že chirurgové Tě můžou před operací požádat, abys několik dní před zákrokem přestal(a) užívat česnekové doplňky a snížil(a) riziko krvácení. Česnek by tak neměl být brán spolu s antikoagulačními léky.
Jez vhodné potraviny
Kromě výše zmíněných existují další přírodní potraviny a nápoje, o nichž je známo, že snižují srážlivost krve. Je však důležité si uvědomit, že tyto potraviny je (jako vše) dobré užívat s mírou.
Jeden z nejzdravějších olejů na světě, za studena lisovaném extra panenském olivovém oleji, je známo, že obsahuje antioxidanty, které bojují proti volným radikálům a zánětu, a pomáhá tak ředit krev. Je nutné dodat, že olivový olej může interagovat s některými léky, např. s léky na vysoký krevní tlak. Užívání 3-4 lžic extra panenského olivového oleje denně po dobu 6 měsíců vedlo v jedné studii k významnému snížení užívání léků na vysoký krevní tlak. Olivový olej, stejně jako olivy, makadamové ořechy a avokádo. patří mezi nejlepší zdroje mononenasycených tuků. Bylo také prokázáno, že mononenasycené tuky snižují LDL a triglyceridy a zvyšují HDL. Dále snižují také oxidovaný LDL, obecně snižují oxidaci a zánět, snižují krevní tlak, snižují trombózu a mohou snižovat výskyt srdečních onemocnění.
Antikoagulační účinky mají také některé polysacharidy z mořských řas. Červené řasy obsahují sulfátované polysacharidy jako karagenan, které mají 10% účinnosti heparinu, a inhibují trombin přímo i nepřímo. Hnědé řasy (řasy kombu a nori) obsahují polysacharidy zvané fukoidany a také inhibují srážení krve, i když zatím není známo mnoho o tom, jak účinně tyto látky fungují.
Mnoho odborníků na výživu se domnívá, že pití sklenice kvalitního plného červeného vína (např. Pinot Noir neboli Rulandské modré) každý den může pomoci předcházet srdečním chorobám. Červené víno totiž také pomáhá při ředění krve a působí preventivně proti ucpání tepen. Jen je třeba nenechat se unést a držet se opravdu pouze jedné sklenice denně.
Mezi živiny, které snižují zánět, patří např. kvercetin (např. v cibuli, jablkách), rutin (např. v pohance, rakytníku, borůvkách), Boswellia (kadidlovník), zmiňovaný zázvor nebo kurkuma.
Pokud trpíš kardiovaskulárním onemocněním nebo chceš-li mu zabránit, zaměř se na stravu pro zdraví srdce a cév, která zahrnuje čerstvou zeleninu (např. řepu s vysokým obsahem přírodních dusičnanů, okurky, papriky, rajčata) i tepelně upravenou zeleninu, čerstvé ovoce (jako citrusy, třešně, melouny), zdravé tuky (extra panenský olivový olej, kvalitní máslo, dýňový olej, avokádový olej, panenský kokosový olej), zdravé bílkoviny (maso z domácích chovů, např. králičí, divoce žijící ryby jako losos, sardinky, makrela), ořechy (jako mandle a vlašské ořechy) a semena (např. slunečnicová semínka), bylinky (jako kopr, máta a tymián) a koření (např. česnek, pepř, kari, skořice či muškátový oříšek), hořká čokoláda s minimálním obsahem cukru a pokud pečivo, tak celozrnné (nejlépe domácí, kváskové, v bio kvalitě).
Existuje mnoho přírodních prostředků ke snížení srážení krve. Je důležité, abys je nepoužíval(a) zároveň s léky na ředění krve, aniž by ses nejprve poradil(a) se svým lékařem. Dohromady mohou krev příliš naředit a způsobit krvácení. Pokud užíváš warfarin, je velmi důležité jíst každý den přibližně stejné množství potravin obsahujících vitamin K, protože vitamin K je koagulant, což znamená, že pomáhá zvyšovat srážlivost krve. Nezvykle vysoký příjem vitaminu K pak může snížit účinnost warfarinu. Mezi bohaté zdroje vitaminu K patří zelená listová zelenina, jako je hlávkový salát, špenát, brokolice a růžičková kapusta.
Vitamín K2 je důležité ze stravy přijímat, protože je zodpovědný za mineralizaci kostí (pomáhá ukládat vápník do kostí) a jeho nedostatek způsobuje osteoporózu a odvápnění kostí, poruchy vstřebávání tuků, chronická jaterní onemocnění, zažívací problémy či poruchy funkce funkci ledvin. Jeho nedostatek se může projevit také jako prodloužená doba srážení krve, zpomalené hojení ran, krvácení z nosu, únava, krevní výrony po těle, menstruační či střevní potíže. Protože je vitamín K přirozeným antagonistou Warfarinu, je jeho uživatelům doporučováno omezit potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Protože je však vitamín K pro tělo nezbytný, je výhodnější jíst stravu s vyrovnaným, tedy i vyšším množstvím vitamínu K. Celkový příjem vitamínu K by měl být každý den být přibližně stejný. Lékař má tak možnost individuálně nastavit množství užívaného Warfarinu na základě pacientovy potřeby a může pravidelně monitorovat správnost předepsané dávky.